Máma pauza

“Kdo řekl, že noci byly stvořeny ke spánku?” Marilyn Monroe

Jsou dvě ráno. “A nechtěla už bys prostě spát?” ptám se potichu malé. Kouká na mě, mručí, chce prostě něco dělat. Cokoliv. Jenom ne spát.

Tohle už je druhá noc, kdy místo spánku chceme povídat, koukat, hrát si. Achjo. Už přemýšlím, kde sakra dělám chybu. Proč najednou vypadá, že by v noci chtěla zachránit svět? A pak si vzpomenu. Že mi někdy jiná máma říkala, že uspává v noci svého prcka kojením. Zkouším to, poslední naděje na záchranu.

Vyšlo to. Emilka usnula u prsu. Dávám ji dudlíček, aby si pořád něco cumlala… Ale teď dilema. Jak to mám sakra udělat, když je uprostřed postele? Kam si lehnout? Unavená z probdělých nocí to vzdávám, vytvořím malé po obou stranách “zábranu” z polštářů, aby se náhodou neodkutálela, a odcházím do obýváku. Vlastně jsem spokojená… Díky bohu za sdílení zkušeností mezi maminkami.