Máma pauza

„Budoucnost patří těm, kdo věří svým krásným snům.” Eleanor Roosevelt

Silvestr, novoroční návštěvy a oslavy. Když nemáte děti, většina těchto událostí pro vás znamená jen se upravit, obléct… A pak si užít dobré jídlo, pití a společnost.

Ale když máte děti, přibude vám na seznamu povinností pár důležitých bodů. Jak naplánovat návštěvy, aby nevycházely zrovna na spánek? Mám s sebou dostatek oblečení/plen/hraček? No a bude to ty děti vlastně aspoň trochu bavit?

Trvalo mi několik takových návštěv, než jsem si uvědomila, že jsou vlastně hrozně fajn. Dostaneme se z domu, když je poblíž babička nebo děda, tak bude mít dítko o zábavu postaráno a my vlastně taky. Mezi přáními k novému roku zpíváme všem známé říkanky, podáváme si pískající hračky a snažíme se, aby Em neposlintala všechen nábytek. V podstatě je to kouzelné.

Ve výsledku jsem si ten stres z návštěv způsobovala sama. A pak to mělo negativní dopad na malou – nervozita se na ni přenesla, nechtěla před oslavou/posezením spinkat, plakala, když jsem jí dávala do autosedačky. Teď už se na každý výlet těší 🙂 A postupně se to s každým dalším týdnem zlepšuje. Těší se na cestování autem, vlakem, autobusem, a na nové zážitky.

Je fakt pravda, co mi vždycky všichni říkali. Jak se cítíš, to vyzařuješ. A děti, i když se to může zdát jako science fiction, to prostě vycítí.